logo ČMKBK

Českomoravská komoditní burza Kladno působí dvě desítky let jako organizátor burzovních trhů s energetickými, průmyslovými a agrárními komoditami v České republice. Je centrálním tržním místem pro obchodování dodávek elektřiny a zemního plynu pro konečné zákazníky a významným tržním místem pro obchodování dříví.

Aktuální kurz ČMKBK: 14.8.2018 ZP MO 1R SSD CZ 2019 612 CZK/MWh >       14.8.2018 ZP VO 1R SSD CZ 2019 612 CZK/MWh >       9.8.2018 EE NN 1R SSD CZ 2019 1.260 CZK/MWh >       7.8.2018 EE VN 1R SSD CZ 2019 1.265 CZK/MWh >        Aktuální kurz ČNB: 18.8.2018     USD 22,583     EUR 25,730     

Veřejní zadavatelé na burze – Zakázky na energie mají centrální tržní místo

Téměř dva tisíce veřejných zadavatelů z řad státní správy a samospráv, respektive jimi řízených organizací, loni nakoupilo elektřinu a plyn pro chod svých úřadů a organizací na Českomoravské komoditní burze Kladno. Vedle sedmi krajů a šesti ministerstev pořídilo elektřinu a plyn na burzovním trhu i více než padesát měst a obcí.  V reakci na tuto přeměnu energetického trhu kladenské komoditní burzy na centrální tržní místo pro obchodování dodávek energií pro konečné zákazníky v České republice jsme se s odstupem dvou let znovu sešli s předsedou burzovní komory ČMKBK Pavlem Štorkánem.

Pane předsedo, náš předchozí rozhovor v  únoru 2010 jsme zahájili otázkou, jaký význam má energetický trh Českomoravské komoditní burzy Kladno pro orgány veřejné správy a samosprávy. Jak byste odpověděl dnes?

Tehdy jsem zmínil několik základních charakteristik v té době nového trhu. Zadavatelům veřejných zakázek se dostal do rukou nástroj, který zrychluje a zefektivňuje proces výběru dodavatele. Umožňuje také centralizovat nákup pro více organizací s tím dopadem, že pro takto navýšený objem poptávky získají lepší cenu. Po vyhodnocení téměř tříletých zkušeností s tímto trhem dnes mohu s plnou zodpovědností potvrdit, že veřejní zadavatelé dosahují nejlepší možné ceny na trhu v daném čase. Důvodem je silně soutěžní prostředí komoditní burzy, kde jsou samozřejmě přítomni všichni relevantní dodavatelé energií. Zmíněný trh prošel od té doby řadou milníků. Například trh s elektřinou jsme v červenci 2010 rozšířili o trh se zemním plynem pro konečné odběratelea loňský rok jsme nakonec uzavřeli s bilancí  2 miliony 465 tisíc MWh kontrahovaných dodávek elektřiny a zemního plynu.

 

Jak se takové silně soutěžní prostředí na trhu komoditní burzy vlastně vytváří?

Klíčové je, že burzovní trh je atraktivní nejen pro odběratele, ale i pro dodavatele energií. Na jedné straně je nutí jít s cenou na nutnou tržní úroveň, na straně druhé je tento trh reálně velmi likvidní a dodavatelé si nemohou dovolit stát mimo něj. Nebýt na něm by znamenalo vyklidit pole konkurenci. Burza je pak pro dodavatele energií atraktivní zejména obchodováním v burzovním elektronickém systému, které je rychlé, výsledný obchod je nezpochybnitelný a odpadají při něm zdlouhavé formalizované procedury, tak příznačné pro klasická výběrová řízení. Dále je třeba si uvědomit, že na burzovní trh chodí ve značné míře právě veřejní zadavatelé, kteří musí dodávky energií nakupovat v souladu se zákonem o veřejných zakázkách. A nákup na komoditní burze je relevantní formou realizace veřejné zakázky. Chtějí-li tedy dodavatelé být u toho a navíc si vybrat prostředí, kde se jim bude obchodovat lépe, vyberou si elektronický burzovní systém, který jim umožní zadat pružně cenové nabídky a kde obchod ihned platí.

Lze předpokládat, že tento systém je svými parametry výhodný nejen pro dodavatele, ale stejně i pro nakupující města, obce, kraje a státní správu?

Zcela jistě. Pružnost, s jakou lze na burze obchodovat, i nezpochybnitelnost výsledné kontraktace je stejně důležitá pro prodávající i kupující. Navíc se rapidně snižuje administrativa procesu veřejné zakázky a náklady s ní spojené. U klasického postupu prostě někdo musí zpracovat zadávací dokumentaci, řešit kvalifikaci dodavatelů, zajistit procesy spojené s hodnocením nabídek, a to ať už obálkovou metodou, nebo elektronickou aukcí, a následně s uzavíráním smluv. To vše při nákupu na burze odpadá, proto mohou být transakční náklady relativně nízké

 

V porovnání s postupy klasického výběrového řízení je komoditní burza určitě pružnější, rychlejší, modernější. Co však ve srovnání s takzvanými elektronickými aukcemi?

Elektronickým aukcím je možné přičíst k dobru, že eliminují základní nevýhodu klasických výběrových řízení. Tou je zadání pouze jednoho cenového návrhu bez možnosti dalšího vylepšení. V této souvislosti je nutno si uvědomit, že energetický trh má svá zásadní specifika, zejména neustálý (i mezidenní) pohyb cen, takže pro dopad na rozpočty veřejných zadavatelů je zásadně důležité, jestli nakoupíme jeden týden, nebo až druhý, neřkuli o měsíc či čtvrtletí dříve či později. Ale zpátky k našemu srovnání, komoditní burza se navíc oproti elektronickým aukcím řídí řadou principů, které jsou dány speciálním zákonem o komoditních burzách. Zejména dodavatelé jsou na burze registrováni s ohledem na zajištění bezpečnosti celého trhu a není tak nutné „testovat“ jejich kvalifikační předpoklady kvůli jednotlivé poptávce. Není nutné ani zpracovávat zadávací dokumentaci či třeba posuzovat korektnost celého výběru. Řádné fungování komoditní burzy je garantováno státním dohledem, burzovními standardy, pravidly, proškolenými makléři, profesionálním personálem a dlouhodobě bezchybnou činností burzy.

 

Jako podstatné pro získání dobré ceny energií jste zmínil stanovení doby, kdy je nejlepší nakoupit…

To je velmi obvyklá otázka, ale toto doporučení nedává kupujícím burza, ale dohodce, tedy členská společnost burzy, se kterou kupující uzavírá dohodu o zajištění burzovního nákupu. Dohodci Českomoravské komoditní burzy Kladno se na energetickém trhu pohybují i více než deset let a faktory ovlivňující vývoj cen sledují permanentně. Jsou proto schopni poskytovat klientům fundované konzultace.

 

Lze ale v současném rozkolísaném světě vývoj cen elektřiny a zemního plynu vůbec předvídat? Jestliže ano, pak s jakou mírou pravděpodobnosti?

Pro vývoj ceny elektřiny a zemního plynu pro konečné zákazníky je důležité sledovat nejen ceny těchto energií na velkoobchodních trzích, ale také vývoj kurzu koruny vůči euru. Tyto pohyby velkoobchodních cen a kurzů jsou pak ovlivňovány množstvím dalších faktorů, například politické, ekonomické či přírodní povahy…

Můžete jmenovat některé z nich?

Samozřejmě je to především ekonomický cyklus, kdy v době recese obecně klesá poptávka po energetických komoditách. Z politických faktorů je to třeba napětí v oblastech a zemích, které jsou producenty ropy či zemního plynu. V případě havárie jaderné elektrárny ve Fukušimě šlo o kombinaci, řetězení řady faktorů, neboť přírodní katastrofa časem vyústila až do rozhodnutí německé spolkové vlády odstoupit od podpory jaderné energie. Zajímavé jsou v poslední době třeba vlivy těžby břidlicového plynu ve Spojených státech nebo přechod Japonska z výroby elektřiny z jádra na výrobu v plynových elektrárnách.

 

V souvislosti s přílivem veřejných zadavatelů na trh Českomoravské komoditní burzy Kladno se v loňském roce objevil termín centrální tržní místo. Jak rozumět tomuto termínu a odkdy jej můžeme vztáhnout na zmíněný trh?

Na energetickém trhu Českomoravské komoditní burzy Kladno bylo loni uzavřeno kolem tří a půl tisíce kontraktů na dodávky elektřiny a plynu v objemu 2,465 milionu megawatthodin, což ve finančním vyjádření znamená 2,26 miliardy korun. Letos očekáváme ještě podstatné navýšení objemů obchodů, zřejmě až na úroveň čtyř terawatthodin. Zbývající část dodávek energií nakoupených v České republice pak připadá na všechny ostatní formy nákupu, od prolongace stávajících smluv s dodavatelem, přes klasické „papírové“ výběrové řízení až třeba k nejrůznějším elektronickým aukcím. Proti podílu energetického trhu Českomoravské komoditní burzy Kladno tu stojí nákupy jednotlivých odběratelů. Z toho je, myslím, dobře patrný význam slova centrální tržní místo. A z toho také plyne zájem, či spíše nutnost relevantních dodavatelů být na tomto trhu a na druhé straně výhodnost pořizovat dodávky energií ze strany odběratelů právě na centrálním tržním místě.

 

Můžete jmenovat největší veřejné zadavatele, kteří loni prostřednictvím trhu Českomoravské komoditní burzy Kladno nakoupili energie?

Konkrétní mohu být jen u těch subjektů, které nákup energií na Českomoravské komoditní burze Kladno samy zveřejnily, například na vlastním webu. Z velkých zadavatelů využily v loňském roce energetický trh Českomoravské komoditní burzy Kladno rezorty ministerstva vnitra, ministerstva spravedlnosti, ministerstva obrany, ministerstva životního prostředí a významné části dalších centrálních úřadů. Výrazný posun pak meziročně nastal u obchodování krajů, kde ke Zlínskému a Moravskoslezskému kraji se loni připojily kraje Plzeňský, Středočeský, Královéhradecký, Pardubický a Olomoucký. Jejich obchody se na celkovém loňském objemu zobchodovaných energií podílely přibližně třiceti procenty. Vedle toho na Českomoravské komoditní burze Kladno loni nakoupilo více než padesát měst a obcí, jejichž podíl na celkové bilanci obchodů činil osmnáct procent. Portfolio účastníků ještě doplňuje široká škála dalších typů veřejných zadavatelů, namátkou bych jmenoval výzkumné ústavy, provozovatele celostátních médií, vysoké školy, celostátní úřady nebo dopravní podniky.

Jak je tomu letos?

Zájem o tento segment trhu se dále zvyšuje. Například řada ministerstev, která dosud centrálně nenakupovala, hodlá využít energetický trh Českomoravské komoditní burzy Kladno k realizaci centrálních nákupů celých svých rezortů v souladu s usnesením vlády o rezortním systému centralizovaných nákupů. Více z pochopitelných důvodů nemohu sdělit, na druhé straně nepochybuji, že rezorty se úspěšným nákupem následně veřejně pochlubí…

Jaké energetické produkty u vás v současnosti veřejní dodavatelé nakupují?

Na energetickém trhu Českomoravské komoditní burzy Kladno se v současnosti obchodují dodávky elektřiny v hladině nízkého napětí, vysokého napětí, dodávky zemního plynu v režimu maloodběr a velkoodběr. Nakoupit pak lze dodávky ještě na letošní rok a dále na celé roky 2013, 2014 a 2015. Načasování nákupů se řídí platností předchozích odběrových smluv, připraveností zadavatele, někdy i snahou nákup realizovat při poklesu cen energií, nebo naopak při hrozícím růstu.

Objevily se při provozu tohoto trhu nějaké problémy, případně závady, které byste museli řešit?

Spuštění trhu pro obchodování dodávek energií pro konečné zákazníky jsme připravovali více než rok, přičemž jsme navázali na naše desetileté zkušenosti z provozu naší Energetické burzy (Energetická burza ČMKBK byla spuštěna už v roce 2002 – pozn. red.). Pečlivá příprava se rozhodně vyplatila, mohu říci, že jsme během tří let provozu nezaznamenali žádný problém. Spíše se proto můžeme soustředit na inovace a vylepšování tohoto systému, mezi které lze zařadit zejména rozšíření obchodovaných komodit o zemní plyn v roce 2010 nebo dodávku elektřiny bez sdružených služeb v polovině roku 2011.

Pokud byste měl, pane předsedo, závěrem vybrat několik hlavních charakteristik burzovního trhu a zformulovat je do sdělení zadavatelům veřejných zakázek, co byste uvedl?

Jestliže bych se na věc podíval z pohledu kupujících, pak ti si nejvíce pochvalují rychlost nákupu, která je řádově v několika dnech od zadání poptávky do systému. Vysoce ceněná je i skutečnost, že odběratelé mohou nakoupit v době, kdy ceny na trhu jsou pro ně nejpříznivější, což u jiných forem veřejné zakázky, trvajících řadu měsíců, nelze. Samozřejmě je vítané i podstatné zjednodušení administrativy nebo komplexní příprava nákupu ze strany dohodců, včetně analýzy stávajících odběrů a stávajících smluvních vztahů. K veřejným zakázkám se obecně dá také říci, že je podstatné, co je předmětem dodávky. U veřejné zakázky na dodavatele složitějších stavebních prací je asi optimální zvolit některou z klasických forem výběrového řízení, u komodit typu žárovky, papír, počítače či vozový park jsou na místě hodnocení nabídek formou elektronické aukce. U standardizovaných dodávek energií je potom optimální volbou prostředí Českomoravské komoditní burzy Kladno, která je v tomto smyslu prověřeným trhem, organizujícím obchodování s komoditami už sedmnáct let a s energetickými komoditami potom od roku 2002.  Trh s dodávkami energií pro konečné zákazníky perfektně funguje už třetím rokem. Kdo má tedy zájem nakupovat energie opravdu transparentně a ekonomicky, má v současné době k dispozici efektivní nástroj.

Rozhovor vedl Jiří Chum

Převzato z časopisu Veřejná správa 11/2012

Kontakty

Českomoravská komoditní burza Kladno
nám. Sítná 3127, 272 01 Kladno
Česká republika
Tel.: +420 312 818 040
e-mail: info@cmkbk.cz