Výsledky lednového obchodování na kladenské burze

V předcházejících číslech jsme Vás seznámili se spuštěním obchodů s dřívím na Českomoravské komoditní burze Kladno a slíbili jsme Vám rozhovory s lidmi, kteří se na burze pohybují. V tomto čísle jsme pro Vás připravili rozhovor s Ing. Vladimírem Šedou z Českomoravské komoditní burzy Kladno (ČMKBK).

Jaká je vaše pozice na ČMKBK?
Jsem ředitelem pro burzovní obchody. V běžné firmě by tato pozice asi nesla označení obchodní ředitel, ale vzhledem ke specifické burzovní činnosti, kdy burza sama neobchoduje, ale obchodování vlastně umožňuje a usnadňuje, se má činnost koncentruje na všestrannou podporu burzovních obchodů.
Pro mne je důležité skloubit znalost konkrétního komoditního trhu s výhodami burzovních mechanismů, převést je do podoby obchodního systému tvořeného pravidly obchodování a burzovními uzancemi a vysvětlit vzniklé synergie prodávajícím a kupujícím.

Jakými komoditami lze na ČMKBK obchodovat?
Ve statutu burzy je velmi široká škála komodit, ale prakticky organizujeme obchodování v pěti sekcích: odpady a druhotné suroviny, elektrická energie, agrární komodity, průmyslové komodity a povolenky na emise skleníkových plynů.
Obchodování s povolenkami ale teprve budeme spouštět a agrární komodity prakticky neobchodujeme. Dříví jsme organizačně zařadili do komodit průmyslových, protože tomu odpovídá jeho charakter hlavně z hlediska využití.

Proč jste se rozhodli organizovat obchod dřívím?
Možnost organizovat tento obchod jsme ve statutu burzy měli od samého založení, ale při své činnosti se vždy snažíme reflektovat potřeby konkrétního trhu. V obchodu dřívím v ČR se absence transparentní obchodní platformy projevovala objektivně čím dál víc a počátkem loňského roku jsme proto využili našich zkušeností z jiných trhů a komodit a zpracovali jsme realizační projekt.

Popíšete nám postup, jakým se zájemce o nákup i prodej dříví na burze může stát účastníkem burzovních obchodů?
Není to nic složitého. Zájemce si vybere jednoho člena burzy jako dohodce, který pro něj bude prodávat nebo nakupovat, a jeho prostřednictvím předloží do Registračního centra burzy několik dokladů. Potom dostane potvrzení a může obchodovat. Informace jsou k dispozici jak u dohodců, tak na webu www.cmkbk.cz.

Jak probíhají registrace v letošním roce?
Především zpracovatelé dříví se průběžně registrovali už loni, po novém roce se četnost registrací zvýšila skokově, a to jak ze strany velkých hráčů, tak středních a menších zpracovatelů a obchodníků. Obchodovat mohou už desítky subjektů.

A jak vypadá samotný prodej?
Prodej se dá na vedlejším trhu uskutečnit v zásadě dvěma způsoby. Buď zadáte svému dohodci pokyn k vyhlášení nabídkové aukce, nebo mu dáte pokyn zúčastnit se poptávkové aukce toho, kdo chce dříví na burze nakoupit. Pokud zvolíte aktivnější přístup, váš dohodce aukci přihlásí a 2 dny před obchodováním se objeví „vaše aukce“ v pořadí vyhlašovaném burzou.
Výhodou je, že můžete do přihláškového formuláře popsat svoje požadavky jak z hlediska sortimentu, tak dodacích a platebních podmínek. Tento postup bych asi přirovnal k zaslání objednávky v běžném bilaterálním obchodě. I tady musíte ale dbát na to, aby vaše požadavky byly pro kupce akceptovatelné. Samotný prodej se uskuteční na burzovním shromáždění.
Když přijde „vaše aukce“ na řadu, makléř vašeho dohodce ji vyvolá a vyzve makléře zastupující kupce, aby reagovali. Pokud někdo z nich vyvolávací cenu akceptuje, je jasné, že dříví prodáte a ještě je možné, že jiný makléř půjde s cenou výš. Jestli je vaše vyvolávací cena pro kupce nepřijatelná, může makléř vašeho dohodce vyvolávací cenu upravit, ale to jen v případě, že k tomu má od vás dispozice..

Jak jsou účastníci burzovního obchodu chráněni, jaké jsou garance, že podmínky uzavřeného burzovní obchodu budou dodrženy?
Součástí burzovního systému je i Rozhodčí soud. Ten vstupuje na scénu ve chvíli, kdy některý z účastníků není spokojen s dodržováním podmínek uzavřeného burzovního obchodu protistranou. Tato instituce je tvořena významnými autoritami v oblasti obchodního práva (rozhodci) a je schopna případný spor mezi účastníky burzovního obchodu rozhodnout ve velmi krátkém čase. Rozhodnutí rozhodčího soudu, tzv. rozhodčí nález, je pro účastníky burzovního obchodu závazný a má právní váhu exekučně vykonatelného soudního rozhodnutí.

Lze si nějakým způsobem pojistit garanci úhrady pro prodávajícího bez dodatečného využití Rozhodčího soudu?
Určitě. Jednou možností je nastavení dodacích a platebních podmínek prodávajícím při vyhlášení nabídkové aukce.
Je možné využít i vypořádací systém burzy. Kupec skládá po uzavření obchodu a před dodávkou peníze na burze a teprve potom prodávající dodává. Po splnění dodávky burza uvolní peníze prodávajícímu.
Součástí garančního systému je celá řada prvků, už samotný fakt, že burza může účastníka, který neplní podmínky uzavřeného obchodu, úplně vyřadit z registrace, funguje jako prvek ke zvýšení etiky obchodování.

Už proběhly nějaké obchody v letošním roce?
Ano. Hned na prvním burzovním shromáždění 5. ledna se konalo celkem 109 aukcí, ve kterých se prodalo 11 100 m³ za cca 10 miliónů korun, ale tento rekord nevydržel dlouho, protože 19. ledna se v rámci 160 aukcí zobchodovalo 14 700 m³ za téměř 27 mil. Kč. Burzovní shromáždění se budou konat v prvním čtvrtletí každý čtvrtek, potom situaci vyhodnotíme.

Jak se podle vás bude vyvíjet obchodování dřívím na ČMKBK?
V rámci pilotního provozu jsme si od loňského srpna do prosince ověřili plnou funkčnost obchodního systému, který samozřejmě budeme stále vylepšovat. Ještě v lednu vznikne burzovní výbor dřevařské burzy, který se tomuto trhu bude permanentně věnovat. Z hlediska predikce objemů vycházíme nejen z deklarací dominantního hráče na trhu, tedy LČR, ale i z faktu, že dříví na burze prodávají už i další producenti.
Náš odhad je půl až jeden milion m³ dříví pro letošní rok, ale nevíme, co s naším odhadem může udělat možné navýšení těžebních limitů, o kterém hovoří vysocí představitelé LČR a Ministerstva zemědělství jako o zdroji pro navýšení objemu dříví prodávaného LČR na burze.

Znáte postoj hlavních subjektů, do jejichž působnosti spadá obchod dřívím, jeho producenti a spotřebitelé?
Se všemi těmito autoritami pochopitelně průběžně komunikujeme. S našimi aktivitami je seznámeno jak Ministerstvo průmyslu a obchodu, tak i Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo zahraničních věcí a určitě se dá říci, že projekt transparentního obchodování s dřívím v ČR podporují. Z pohledu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže je samozřejmě primární kultivace soutěžního prostředí a z tohoto pohledu je burzovní obchod optimální nástroj.

Díky za rozhovor, redakce

HLDS obchoduje dříví na komoditní burze

Rozhovor s ing. Františkem Dejnožkou, majitelem Hradecké lesní a dřevařské společnosti

Kdy jste se začali zabývat problematikou prodeje dříví na komoditní burze a proč?
Možná to bude dnes znít trochu překvapivě, ale už poměrně brzy po svém založení. HLDS byla u vzniku Komoditní burzy Praha (KBP) v roce 2002 i u rozběhu projektu obchodování s dřívím na Českomoravské komoditní burze Kladno (ČMKBK) v roce 2005. V loňském roce se HLDS stala rovněž členem Vídeňské komoditní burzy. Důvodem bylo poznání, že v blízké budoucnosti bude třeba doplnit tradiční bilaterální vztahy v obchodu dřívím o čitelné standardní ekonomické nástroje, které by podporovaly konkurenční prostředí v souladu se zásadami hospodářské soutěže. Tato otázka nabyla znovu na naléhavosti při praktickém uplatňování obchodní politiky spoluvlastníka HLDS, tedy státního podniku Lesy České republiky, s. p.

Jaké jsou Vaše poznatky a zkušenosti z dosavadního působení na komoditních burzách?
S ohledem na to, že v této oblasti nebylo dost dobře možné jednoduše navázat na vybudované tradice (myslím tím obchodování s dřívím, nikoliv burzovní obchody obecně), tak naše poznatky jsou převážně pozitivní. Ověřili jsme si, že jde o cestu správným směrem. Máme rovněž potvrzeno, že tato cesta je podporována hlavním arbitrem pro klíčovou oblast hospodářské soutěže, veřejných zakázek a veřejné podpory, kterým je Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. V závěru loňského roku se k této formě obchodů přihlásily i Lesy České republiky, a to jak veřejně, tak na úrovni především zástupců ÚOHS, zainteresovaných ministerstev a burzy. Máme dostatek důvodů se domnívat, že burzu na straně nabídkové začaly využívat rovněž další subjekty. O zájmu odběratelů svědčí i desítky poptávkových aukcí, které se začaly objevovat na ČMKBK především od počátku letošního roku.

V čem spatřujete výhody a nevýhody tohoto způsobu prodeje oproti tradičním bilaterálním obchodům?
Mezi výhody patří rozhodně otevřenost (řekl bych „transparentnost“, ale skutečný význam tohoto slova se jeho nadužíváním v „nevhodných souvislostech“ poněkud vytratil), dále zajištění ochrany konkurenčního prostředí při nejpřísnějším dodržování pravidel hospodářské soutěže (včetně omezení možnosti zneužívání dominantního postavení) a v neposlední řadě i vyloučení možnosti jakékoliv formy korupce při uzavírání obchodů. Prodej na burze je logickým doplňkem systému zadávání veřejných zakázek (ten se týká pouze oblasti nakupovaných služeb a zboží z pohledu veřejných subjektů) v oblasti prodeje zboží, navíc zbavený veškeré byrokracie a nepříjemných časových lhůt.
Hlavní nevýhodou je asi konzervativnost prostředí. Řada obchodníků to může vnímat jako omezení vlastních kompetencí, setkali jsem se i s názory typu: „K čemu nám je taková burza, vždyť jsme se vždycky uměli nějak dohodnout!“ Určitou nevýhodou by se vzhledem k některým zažitým stereotypům mohlo stát to, co je v běžných podmínkách považováno za výhodu, a to je závaznost a vymahatelnost uzavřených obchodů.

Chápu důvody či dokonce systémové tlaky, které mohou vést dominantní subjekt na trhu, jakým je státní podnik Lesy České republiky, k tomu, aby na trh umisťoval tímto transparentním způsobem významnější část své produkce. Ale jaké má výhody nákup prostřednictvím burzy pro druhou stranu, tedy pro odběratele?
Zcela zásadní. Pokud bude nejvýznamnější a dokonce dominantní producent dříví na tuzemském trhu nabízet předem daný garantovaný objem dodávek dříví zcela jasným a z hlediska hospodářské soutěže tím nejčistším způsobem, bude to znamenat, že je zde neustále k dispozici nepřehlédnutelný zdroj dříví pro doplnění podnikatelských a investičních záměrů zpracovatelů. Prodej tohoto dříví nemůže být předmětem žádných spekulací ani ekonomického a politického lobbingu. Otevírá se tím šance i pro odběratele, kteří se z jakýchkoliv důvodů nepovažují za tzv. „tradiční“ či „preferované“, ale i pro ty, kteří by nakoupili více, ale nemohou, protože „zdroje už byly rozděleny“.

Proč není tento způsob prodeje ve světě více rozšířen?
To je dáno specifickou pozicí České republiky oproti státům s delší historií demokratického vývoje a utváření vlastnických a podnikatelských vztahů v tržním prostředí. Naše situace, tedy 60 % lesů ve vlastnictví státu a téměř 50 % pod kontrolou dominantního subjektu, je v tomto kontextu raritou. Nicméně i řada vyspělých zemí má v legislativě zakotveny principy, které ukládají správcům veřejného (tzn. státního a komunálního) majetku prodávat dříví určeným transparentním způsobem. Příkladem může být Francie. Mezi francouzskými aukcemi dříví nastojato a prodejem dříví na komoditní burze je možno nalézt celou řadou podstatných analogií.
Jsem přesvědčen, že i v dalších postkomunistických zemích s významnější rolí lesního hospodářství a dřevozpracujícího průmyslu, které jsou členy EU nebo na členství aspirují, může tento sytém prodeje dříví sehrát významnou roli. A to zejména v tom případě, kdy se stát rozhodne ponechat si stávající silnější vliv na umísťování produkce dříví na trh.

Jak je definována komodita, jaké dřeviny a sortimenty jsou vhodné pro obchodování na burze?
Pro burzu jsou vhodné takové sortimenty, které se prodávají v největších objemech a jsou plně standardizovány a popsány. Vychází se z Doporučených pravidel pro měření a třídění dříví v ČR. Jako komodita se definuje sortiment konkrétní dřeviny v rozsahu společných vlastností. Obecně řečeno na burzu se hodí takové dříví, které nemusí odběratel vidět dopředu a které stačí popsat jednoduše s odkazem na normu. Ideální komoditou je průmyslová vláknina a úspěšné se obchoduje i pilařská kulatina.

Jak je možné prodávat tak různorodou komoditu, jakou je např. pilařská kulatina?
Není to tak obtížné, jak by se na první pohled mohlo zdát. Konkrétní výřez pilařské kulatiny je charakterizován následujícími vlastnostmi: dřevinou, tloušťkovým stupněm, kvalitativní kategorií a délkou. Je nutné pouze vhodně vymezit rozsah vlastností, které vymezují běžně dodávané výřezy.
Pokud Váš dotaz směřuje na cenu, pak si představte běžný ceník výřezu konkrétní dřeviny, typicky smrku. Prakticky jde o matici tvořenou kvalitativními třídami v jednom rozměru a tloušťkovými třídami v druhém rozměru. Pokud jeden prvek této matice označíme jako základní, typický, pak ostatní prvky od něj můžeme odlišit rozdíly nebo indexy. Pomocí takové cenové matice je možné kulatinu na burze v aukcích dražit pouze podle základní ceny a konkrétní dodávka je pak oceněna podle přejímky – zastoupení kvalitativních a tloušťkových stupňů v cenách odvozených od ceny základní.

Zaznamenali jsme pojmy nabídková a poptávková aukce. Jaký je mezi nimi rozdíl?
Hovořme o klasických prezenčních aukcích konaných na parketu burzy a zařazených na vedlejší trh. Tento způsob se může téměř dokonale přizpůsobit běžným zvyklostem při prodeji dříví. Každý subjekt, který je oprávněn obchodovat na burze, se aukčního obchodu může zúčastnit buď jako ten, který aukci organizuje, anebo jako ten, který na vyhlášenou aukci reaguje. Ten, kdo vyhlašuje aukci (podá přihlášku aukce), definuje podmínky aukce. Může upřesnit charakteristiku dříví, dodací i platební podmínky. Aukce může být nabídková, ve které je organizující zastoupený jeho makléřem v pozici prodávajícího, v poptávkové aukci organizující makléř nakupuje. V nabídkové aukci se přihazuje směrem nahoru, aby bylo možné prodat nejvyšší nabídce, v poptávkové směrem dolů, aby bylo možné nakoupit co možná nejlevněji. V případě holandské dražby, ke které je možné přistoupit, pokud vyvolávací cenu nikdo neakceptuje, je tomu naopak. V nabídkové aukci tedy směrem dolů (nemohu prodat, tedy nabízenou vyvolávací cenu snižuji), v poptávkové směrem nahoru (nemohu nakoupit, proto vyvolávací cenu v pozici organizujícího makléře zvyšuji).

Kolik dříví se podle vás v letošním roce podaří prodat na ČMKBK?
Nemusíme jen prodávat, ale můžeme také nakupovat. Jsme přesvědčeni, že tento způsob prodeje osloví i další vlastníky, zejména ty, kteří mají zájem na tom, aby obchody proběhly transparentním způsobem pod veřejnou kontrolou a s garancí všech podmínek hospodářské soutěže. V letošním roce předpokládám, že zobchodujeme na burze cca 0,5-1 mil. m³ dříví.

Jaký objem by mohl být v budoucnu obchodován na burze z vašeho pohledu odborníka na obchod s dřívím? 
Objem těchto obchodů není po technické stránce nijak omezen. Vzhledem k podílu státního sektoru na straně producentů dříví i podílu dlouhodobějších kontraktů mezi odběrateli a dodavateli, jejichž význam si plně uvědomuji, považuji za optimální objem v rozsahu 2-3 mil. m³ dříví ročně.

Díky za rozhovor, redakce

Převzato z časopisu Lesnická práce 2/2006