Kladno 1. 7. 2011 – Jedné miliardy a 154 miliónů korun dosáhl v červnu kumulovaný objem obchodů od otevření trhu s energiemi pro konečné odběratele na Českomoravské komoditní burze Kladno (ČMKBK). Stalo se tak nedlouho poté, co burza zaznamenala překročení hranice jednoho miliónu megawatthodin (MWh) zobchodovaných energií pro konečné odběratele (5. května). Zájem o nákup energií roste nejen v komerční sféře, ale také u orgánů státní správy a samospráv krajů, měst a obcí, které burzu využívají nejen jako efektivní naplnění zákona o veřejných zakázkách, ale zejména z důvodů ekonomických.
Hranici jedné miliardy korun překonala Energetická burza ČMKBK v polovině června, kdy na ní bylo během jednoho burzovního shromáždění zobchodováno 252 GWh zemního plynu v režimu velkoodběr za cca 171 miliónů Kč a 19 GWh zemního plynu v režimu maloodběr za 13 mil. Kč. Tento obchodní den dosáhla bilance obchodování s energiemi 1,327 terawatthodiny.
Kumulovaný objem obchodů uzavřených na Energetické burze ČMKBK za letošní první pololetí pak činil téměř 960 tisíc MWh energií (737 miliónů Kč ve finančním vyjádření), z toho více než 857 tisíc MWh činily obchody se zemním plynem pro konečné odběratele a cca 102 tisíc MWh s elektřinou stejného určení.
„Zatímco v loňském roce na Energetické burze ČMKBK dominovaly obchody s elektřinou pro konečné odběratele a obchodování s plynem bylo v začátcích, je letos situace opačná. Po březnových rozhodnutích spolkové vlády Německa odstoupit od jaderné energetiky vzrostla skokově cena elektřiny na velkoobchodním trhu v celé střední Evropě. Česká ekonomika je s německou propojena do té míry, že oba energetické trhy de facto fungují jako spojené nádoby,“ konstatoval předseda burzovní komory ČMKBK Pavel Štorkán. Řada odběratelů se proto podle něho rozhodla s nákupem elektřiny vyčkat do doby, až se rozkolísaná cenová hladina stabilizuje a bude jasnější budoucí vývoj.
„Tento okamžik, zdá se, nyní nastal. Cena elektřiny, kterou na jaře vyhnaly vzhůru různé černé scénáře, nyní poklesla na úroveň, která je nižší než po březnovém cenovém skoku, ale vyšší než na přelomu loňského a letošního roku. Je zřejmé, že hlavní hráči na trhu si udělali reálné odhady dopadu uzavření jaderných elektráren v Německu,“ vysvětlil P. Štorkán. Zároveň ale dodal, že doba relativně levné elektřiny a miliónových meziročních úspor je zřejmě minulostí. „Nicméně trh komoditní burzy se silně konkurenčním prostředím je stále nejpříhodnějším místem, kde lze obchodovat v jakémkoliv, dobrém i špatném čase, za nejpříznivější cenu,“ uzavřel.
Uvedený trend už se také projevil na cenách elektřiny v závěru června (29. 6.), kdy cena silové elektřiny pro konečné odběratele v hladině nízkého napětí klesla na 1455 Kč/MWh a ve vysokém napětí na úroveň 1450 Kč/MWh.
Cena zemního plynu se po počátečním rozkolísání trhu po vypuknutí událostí v Africe stabilizovala zhruba o dva měsíce dříve než u elektřiny a v červnu se při velkých zobchodovaných objemech vydala směrem dolů. Kupříkladu na burzovním shromáždění 16. června bylo dosaženo ceny zemního plynu v režimu velkoodběr 679 Kč/MWh a v režimu maloodběr 685 Kč/MWh (ceny jsou uváděny bez DPH a neobsahují ani náklady za dopravu plynu a související služby).